Synagogální sluha Karel Kohn
Karel Kohn (15. 10. 1901 Tachov - 16. 8. 1943 Terezín) pocházel ze západních Čech. Jeho rodiči byli Jakub Kohn (4. 7. 1856 Oslov, okr. Písek - 16. 10. 1942 Terezín) a Ema roz. Hornsteinová (1860 Chodová Planá, okr. Tachov). Karel měl minimálně šest sourozenců: Bertu (3. 1. 1886 Tachov - 1943 Osvětim), Huga (1888 Tachov - 1935 Praha), Arnošta (1890 Tachov - 1890 Tachov), Růženu (1893 Tachov), Maxe (4. 6. 1896 Tachov - 1943 Osvětim) a Hermínu (26. 9. 1898 Tachov - 1943 Osvětim). O vztahu Karla Kohna k Miroslavi víme díky svědectví pana Richarda Winklera (1890), které podal v roce 1957 pro izraelský památník Yad Vashem. V něm uvádí, že Karel Kohn pocházel z Tachova, byl svobodný a v Miroslavi působil jako šames, tedy synagogální sluha. V době vyhnání Židů z Miroslavi mu bylo 37 let.
Po záboru pohraničí připadla nejen Miroslav, ale i Tachov do Německé říše. Před deportacemi žil Karel s otcem Jakubem a svobodnými sestrami Bertou a Hermínou v Praze v domě číslo 61/12 na Huttenově ulici. V sousedním domě 60/14 žil Karlův bratr Max s manželkou Irmou roz. Grünhutovou (20. 7. 1900 Tachov - 1943 Osvětim). Nyní se jedná o ulici Husitskou, ale původní domy již nestojí. Museli ustoupit železnici a silnici.
Z dochovaných dokumentů víme, že otec s dětmi uprchl z Tachova. Matka Ema pravděpodobně zemřela již dříve před příchodem rodiny do Prahy. Jakub uvádí, že je vdovec. Jako hlavní důvod útěku z pohraničí zmiňují strach o otcův život s ohledem na jeho členství v sociální demokracii. Tato strana byla v Německu od roku 1933 zakázána, a proto se českoslovenští sociální demokraté po záboru pohraničí oprávněně báli pronásledování. Kohnovi se snažili o vystěhování do zámoří. Karel jako svůj cíl uvedl Spojené státy americké, Berta, Hermína a otec Jakub Kanadu, kam jim měla pomoci židovská organizace HICEM. Nikomu z rodiny se však vycestovat nepodařilo.
Jako první byl již v prosinci 1941 deportován do Terezína Karel. V srpnu 1943 v Terezíně zemřel ve věku 41 let.
V květnu 1942 byla do Terezína deportována Hilda Kohnová roz. Blassová (27. 12. 1893 - 1942 Sobibor), manželka Huga Kohna, který zemřel již v roce 1935. Spolu s ní byl do transportu zařazen i syn Jan Kohn (26. 3. 1923 - 1942 Sobibor). O dva dny později byli oba deportováni z Terezína do Sobiboru.
V červenci 1942 byly do Terezína deportovány svobodné sestry Berta a Hermína Kohnovy. Po půl roce byly deportovány do Osvětimi.
Otec Jakub Kohn byl do Terezína deportován v září 1942. O měsíc později zde ve věku 86 let zemřel.
V listopadu byl do Terezína deportován Max Kohn s manželkou Irmou. V září 1943 byli deportováni do Osvětimi do Terezínského rodinného tábora. Je pravděpodobné, že byli zavražděni s dalšími českými a moravskými Židy v noci z 8. na 9. března 1944.
Kromě Karla Kohna, miroslavského šamese, byli obětí šoa i jeho otec Jakub, sourozenci Berta, Hermína a Max a další tři rodinní příslušníci.
Odkazy
- Karel Kohn (15. 10. 1901 Tachov - 16. 8. 1943 Terezín) - PT - ITI - AA - YV
- Transport J, 4. 12. 1941, Praha → Terezín, 1000 - ITI
(Karel Kohn) - Transport At, 7. 5. 1942, Praha → Terezín, 1000 - ITI
(Hilda Kohnová, Jan Kohn) - Transport Ax, 9. 5. 1942, Terezín → Sobibór, Ossowa, 1000 - ITI
(Hilda Kohnová, Jan Kohn) - Transport AAs, 20. 7. 1942, Praha → Terezín, 1000 - ITI
(Berta Kohnová, Hermína Kohnová) - Transport Bf, 8. 9. 1942, Praha → Terezín, 1000 - ITI
(Jakub Kohn) - Transport Cc, 20. 11. 1942, Praha → Terezín, 1000 - ITI
(Max Kohn, Irma Kohnová) - Transport Cs, 26. 1. 1943, Terezín → Osvětim, 1000 - ITI
(Berta Kohnová, Hermína Kohnová) - Transport Dl, 6. 9. 1943, Terezín → Osvětim, 2479 - ITI
(Max Kohn, Irma Kohnová)