Rodina Adolfa a Marie Straussových
Jméno Strauss bylo s miroslavskou židovskou obcí spojeno krátce a pouze prostřednictvím jediné rodiny.
•
Adolf Strauss (1843 Volanice - 1907) pocházel z Volanic u Nového Bydžova. Nevíme nic o tom, jak a kdy se dostal z Čech na Moravu a jaké se věnoval profesi.
Marie Straussová, roz. Kohnová (1844 Holíč - 1916) byla manželkou Adolfa. Sňatek patrně uzavřeli před rokem 1869, kdy se jim narodil první potomek. Ty známe čtyři: Emila, Rosu, Siegfrieda a Bedřicha. Při sčítání v roce 1869 jsou rodiče a syn Emil vedeni na dvoře Prechov u Moravského Žižkova, kde se jim v následujícím roce narodila i dcera Rosa. Další dvě děti se narodily v Ladné. Při sčítání v roce 1880 je tam však rodina již nepřítomná. V roce 1888 již rodina pravděpodobně žila v Miroslavi či blízkém okolí, neboť existuje matriční záznam, který odkazuje na rozhodnutí miroslavské obecní rady o tom, že Adolf má domovskou příslušnost ve Volanicích na Novobydžovsku. Adolf a Marie jsou pohřbeni na miroslavském židovském hřbitově. Nevíme, zda žili v Miroslavi, Skalici, nebo na jiném místě v okolí.
Emil Strauss (1869 Prechov, Moravský Žižkov) a Rosa Straussová (1870 Prechov, Moravský Žižkov) byli starší děti Adolfa a Marie, které se narodily v Moravském Žižkově. Oba patrně odešli do Vídně, neboť existují záznamy o tom, že tam Rosa v únoru 1889 porodila mrtvě narozenou dceru a že vídeňský magistrát v lednu 1896 oznamuje, že Emil opustil židovskou víru.
Siegfried Strauss (1872 Ladná - 1900) se ze známých potomků Adolfa a Marie narodil jako třetí v pořadí. Podrobnosti o jeho životě neznáme. Je pochován stejně jako jeho rodiče na miroslavském židovském hřbitově. Na pomníku je uvedeno: "Hluboce oplakáván svými příbuznými (Tief betrauert von seinen Angehörigen)."
Františka Straussová, roz. Eisnerová (23. 1. 1870 Vídeň - 1942 Treblinka) mohla být manželkou Siegfrieda. Není známo, kde žila v době sčítání lidu v únoru 1921 a prosinci 1930. V květnu 1942 byla se svými mladšími svobodnými sestrami Marií Eisnerovou (15. 6. 1871 Vídeň - 1942 Treblinka) a Evženií Eisnerovou (20. 11. 1872 Vídeň - 1942 Treblinka) deportována z Třebíče do Terezína a v říjnu téhož roku do Osvětimi. Všechny tři zahynuly. Před deportací žila Františka se sestrami v Bohuticích.
•
Regina Straussová, roz. Pollaková (12. 11. 1877 Chuchel - pravděpodobně 28. 10. 1938) byla manželkou Bedřicha. Jejími rodiči byli Bedřich Pollak a Charlotta Pollaková, roz. Weinbergerová (Chuchel). Regina uzavřela sňatek s Bedřichem v červenci 1904 v Chuchli. Známe čtyři jejich děti: Alžbětu, Rudolfa, Gustava a Otu. V únoru 1921 žili rodiče Bedřich a Regina se svobodnou dcerou Alžbětou, resp. Eliškou, ve Skalici v domě číslo 99. Bedřich vedl vlastní obchod, Regina vedla domácnost a Alžběta v domácnosti pomáhala. Nejmladší bratři Gustav a Ota pobývali v Miroslavi. Nevíme, kde se nacházel Rudolf.
V roce 1924 se do Miroslavi provdala Marta Herzogová, roz. Weinbergerová, přímá sestřenice Reginy. Otec Marty a matka Reginy byli sourozenci. Regina Straussová zemřela zcela jistě po záboru pohraničí na začátku října 1938 a před koncem roku 1940, kdy ji syn Rudolf na jednom z úředních dokumentů uvádí jako zemřelou. Pravděpodobně došlo k úmrtí v důsledku násilí, které se na ní dopustil majitel velkostatku Heinrich Barrata von Dragono. Podle zachovalého dopisu syna Oty, který adresoval 6. listopadu 1941 bratru Gustavovi, mohlo k úmrtí Reginy dojít 28. října 1938. Podle ústního podání rodinných příslušníků byla Regina tajně pohřbena na židovském hřbitově v Miroslavi. Ve druhé polovině listopadu 1938 byla Skalice vyjmuta ze záboru a navrácena do Československé republiky, později Protektorátu Čechy a Morava.
Víme, že oběťmi šoa jsou i dva bratři Reginy: Albert Pollak (16. 4. 1886 Chuchel - 14. 5. 1941 Mauthausen) a Emil Pollak (24. 3. 1891 Chuchel - 16. 4. 1943 Terezín).
Alžběta Ševčíková, roz. Straussová (29. 5. 1905 Skalice - 1942 Lublin) je nejstarší z dětí Bedřicha a Reginy Straussových. V únoru 1921 byla ještě svobodná a žila jako jediné z dětí s rodiči. V srpnu 1927 se provdala za odborného učitele Jindřicha Ševčíka (1909 Polička). Oba snoubenci uvedli, že jsou bez vyznání. Svědkem u sňatku byl Gustav Jokl (10. 10. 1880 Skalice - 14. 9. 1943 Terezín). V době sňatku žila Alžběta v Miroslavi a byla zaměstnána jako obecní úřednice. Manželství bylo rozloučeno v dubnu 1940. V květnu 1942 byla Alžběta deportována společně s otcem Bedřichem z Třebíče do Terezína a vzápětí již sama do Lublinu. Ve stejném transportu do Terezína byla i teta Františka Straussová se svými sestrami Marií a Evženií Eisnerovými. Alžběta měla před deportací bydliště ve Skalici. Otec Bedřich byl z Terezína deportován v říjnu 1942 do Treblinky.
Rudolf Strauss (2. 3. 1907 Skalice - 15. 3. 1945 Dachau) byl druhorozeným potomkem Bedřicha a Reginy Straussových. V říjnu 1935 žádal o potvrzení bydliště v Praze za účelem sňatku. Jako povolání uvedl obchodní příručí. V listopadu 1935 uzavřel v Praze sňatek s Marií Terčovou (1911 Hvožďany). Ten byl však v říjnu 1940 rozloučen. Mezitím byl v září 1939 vyšetřován pro neodevzdání rozhlasového přijímače, čímž porušil nařízení vydané o měsíc dříve. V prosinci 1940 žádal Rudolf vysvědčení o bezúhonnosti za účelem vystěhování do Šanghaje. V červnu 1941 byla Rudolfovi vydána občanská legitimace.
Od října 1941 do září 1943 byl Rudolf internován v Lípě u Havlíčkova Brodu. Ve stejné době zde byl přítomen i Viktor Herzog z Miroslavi. Do Terezína byli deportováni společně. O rok později byli různými transporty deportováni do Osvětimi. V zápětí byl však Rudolf transportován do koncentračního tábora Dachau a umístěn v pobočném táboře Kaufering, kde v březnu 1945 zemřel.
Gustav Strauss (12. 11. 1908) byl synem Bedřicha a Reginy. Na obecnou školu nastoupil v roce 1914 a o pět let později na německou měšťanskou školu v Miroslavi. V květnu 1934 uzavřel Gustav sňatek s Marií Přikrylovou (13. 1. 1911 Rosice). Gustav uvedl, že je bez vyznání. Marie uvedla pravoslavné vyznání. Svědkem jim byl švagr Jindřich Ševčík. Marie Přikrylová žila ve Skalici s rodinou Straussových již od září 1930. Při sčítání v prosinci 1930 uváděla římsko-katolické vyznání. S Gustavem měla tři syny: Gustava mladšího (1931 Dolní Kounice - 2012), Jindřicha (1934 - 2012) a Otu (1949 - 2021). Gustav byl za války nucen zanechat holičské živnosti. Pracoval ve skladu židovského majetku v Jihlavě. V únoru 1945 byl deportován z Prahy do Terezína. Šoa jako jediný z rodiny přežil.
Ota Strauss (29. 11. 1909 Skalice - 1943 Osvětim) byl nejmladším potomkem Bedřicha a Reginy. Před deportací žil v Praze. V červenci 1941 byl zadržen a následně vzat do vazby v souvislosti s požárem, který vznikl v důsledku neopatrného zacházení při výrobě parketové pasty. Vyšetřován byl i pro nedovolené provozování podniku. Z dopisu adresovaného bratrovi víme, že měl přítelkyni Miluš. V prosinci 1942 byl deportován do Terezína a o měsíc později do Osvětimi.
•
Odkazy
- Františka Straussová, roz. Eisnerová (23. 1. 1870 Vídeň - 1942 Treblinka) - PT - ITI - AA - PI
- Bedřich Strauss (27. 12. 1874 Ladná - 1942 Treblinka) - PT - ITI - AA - PI
- Alžběta Ševčíková, roz. Straussová (29. 5. 1905 Skalice - 1942 Lublin) - PT - ITI - AA - PI
- Rudolf Strauss (2. 3. 1907 Skalice - 15. 3. 1945 Dachau) - PT - PT - ITI - AA - PI
- Gustav Strauss (1908) - PT - AA
- Ota Strauss (29. 11. 1909 Skalice - 1943 Osvětim) - PT - ITI - AA - PI
- Moravský Žižkov 79 - SL1869
- Skalice 99 - SL1921
- Miroslav, Česká čtvrť 81 - SL1921